Mirku, máme velkou radost, že vystoupíte na letošní konferenci jako hlavní motivační řečník. Prozradíte nám, na co vše se mohou v rámci Vaší přednášky posluchači těšit?
Po určitým termínových problémech mohu vaši „radost“ potvrdit. Skutečně přijedu. Domnívám se, že je třeba finančnímu, poradenskému a bankovnímu sektoru trochu otevřít oči a „nastavit zrcadlo“. Celý finanční sektor je dlouhodobě součástí dnešních problémů (viditelně minimálně od pádu Lehman Brothers) a musí být tedy i součástí řešení. Budu chtít popsat současné problémy na pozadí geopolitických, společenských a bezpečnostních změn a hrozeb, ke kterým došlo v posledních dekádách a které výrazně ovlivňují dnešní situaci a nabízejí příležitosti a odpovědi i do budoucnosti. Pokud se tedy začneme chovat racionálně a odstraníme z našich řešení ta ideologicky podjatá, technicky, fyzikálně a ekonomicky nesmyslná, přestaneme zachraňovat planetu a začneme se starat a zachraňovat lidi, kteří na ní žijí.
Jsme finanční konference a zajímalo by nás, jaký máte názor na finančně-poradenský trh v České republice. Kam se podle Vás bude v budoucnu tento segment vyvíjet?
Pokud tento segment pochopí, že není nějakým privilegovaným odvětvím a že musí dýchat s reálnou ekonomickou a společenskou situací v zemi a uchopí správně tuto příležitost, není důvod se domnívat, že by se měl obávat budoucnosti. Naopak.
Prozradíte nám, jak spravujete své osobní finance? Investujete pravidelně, spolupracujete s nějaký finančním či investičním poradcem?
Patřím přes svůj věk stále k vysokopříjmové skupině, i když už spíše v zaměstnaneckých a poradenských pozicích než v těch byznysových. To mi dává určitou míru jistoty, nicméně bez možnosti dramatického nárůstu volných zdrojů. Většinou si spravuji své finance sám a dělám společně se svou ženou i řadu investičních rozhodnutí. Investoval jsem historicky, po odchodu z politiky, do rodinných nemovitostí, z nichž ale pouze jedna je likvidní v tom smyslu, že je okamžitě prodejná a vyřeší mé či naše problémy teď nebo v budoucnosti. Stejně řešíme i nyní naši energetickou situaci a případné úspory. Tady si poradím nejlépe sám. Je to můj job. I když platí, že „kovářova kobyla chodí bosa…“
Inflace je téma, které rezonuje celou českou společností. Jak by se podle Vás měla Vláda ČR v dnešní situaci chovat a jak nastalou situaci řešit? Existují nějaké ověřené mechanismy, příklady z minulosti nebo jiných států, jak inflaci krotit? A lze to vůbec?
Prokazatelně funguje jen souběh monetární a fiskální restrikce, který je ale samozřejmě u průmyslově a exportně orientované země konfrontován s ekonomickou realitou, postupným pádem do recese a ztrátou konkurenceschopnosti. Centrální banka svou restrikci po nástupu nového vedení a boj s inflací zpomalila a vláda, i vlivem jiných krizí ji ani v míře potřebné nenastartovala. Aspoň, že návrhy na řešení energetické krize v sobě mají zatím zakódovanou určitou fiskální odpovědnost a protiinflační prvky. Platí, že opatření se mají dělat z 1/3 na příjmové a ze 2/3 na výdajové straně rozpočtu. To je v současné situaci ohrožení řady rodin a firem složité a opozice tomu svým voláním „málo“ a „pozdě“ a znovunastartováním principu „helicopter money“ taky nenahrává.
Naprosto učebnicovou konsolidaci veřejných rozpočtů provedl novozélandský labouristický politik Roger Douglas – tzv. „rogernomics“. V době jeho působení na postu ministra financí (1984 až 1988) zavedla vláda plovoucí kurz novozélandského dolaru, prosazovala korporátní postupy ve státních službách, rozprodávala státní aktiva, odstranila řadu předpisů a regulací, zrušila množství dotací, zredukovala daňové předpisy. Jeho „nákladové čepičky“ na všechny úřady znamenaly výraznou redukci přebujelého aparátu. Poté, co levicová vláda odmítla jeho „rovnou daň“, odstoupil.
Už v minulosti jste řešil energetickou krizi. Jakým směrem se podle Vás bude energetický průmysl ubírat a pozmění ho razantně válka na Ukrajině? Jste pro úplné odstřižení od ruských dodávek plynu do Evropy a je to vůbec v dohledné době možné?
Za posledních 20 let jsem ve světě, v Evropě i doma tisíckrát opakoval mantru o smrtící závislosti na ruských palivech, o energetické bezpečnosti, o nutnosti snížit závislost na Rusku a o hloupých rozhodnutích EU a Německa v této oblasti. Putin pouze zneužil zranitelnost evropské energetiky a obnažil všechny minulé chyby, vč. Energiewende a Green Dealu. Válka možná nastartuje změnu paradigmatu, i když se obávám, že i následná řešení budou spíše připomínat nalévání benzínu do ohně a klimatické tance kolem něj. Vidím tedy opačnou kausalitu problému. Chování Ruska není příčinou, ale důsledkem. Pokud si toto evropské elity nepřipustí, budeme nadále řešit dopady a ne příčiny. Odstřižení od závislosti na ruské ropě a plynu – což neznamená odstřižení od dodávek, pouze 100 % zálohování z bezpečných zdrojů – je okamžitě složité, do tří let absolutně nutné a proveditelné.
Po odchodu z vysoké politiky se věnujete novinářské a vzdělávací činnosti. Máte svůj vlastní úspěšný podcast Topol show. Jaké to je být podcasterem a co Vás na autorské tvorbě nejvíce baví?
Mám na twitteru přes 100 tisíc sledujících a podcast je rovněž velmi sledovaný. Sem tam něco píši, přednáším a povídám v TV a rádiích. Baví mě to, protože jsem opravdu svobodný a nezávislý, neberu si servítky a taky trochu provokuji. To budu ostatně i v mé přednášce v Ostravě…
Blíží se prezidentská volba, jak vnímáte dosavadní kampaň a máte mezi kandidáty svého favorita?
Většinu kandidátů osobně znám a několik z nich si dokonce dovedu v této funkci představit, aniž by to byl nebetyčný průšvih. Zatím nemám nikoho, koho bych s čistým svědomím volil „srdcem“ v prvním kole, ve druhém kole dám hlas „rozumem“ tomu méně špatnému. Tak to ale máme všichni, ne? Kampaň nesleduji, stačí mi kampáááň…
Jaké jste měl léto, cestoval jste a relaxoval? Máte nějaké oblíbené místo, kam se rád vracíte a jezdíte na dovolenou, nebo raději objevujete vždy nová místa?
Léto moc nemusím, jsem „zimní“ tvor. Z důvodů spíše rodinných jsme nebyli na žádné dovolené. Připouštím, že v tom byla i jistá obezřetnost a úspornost, která chyběla lidem cestujícím do Chorvatska a stojícím dnes ve frontě na státní pomoc… Čím jsem starší, tím méně mám potřebu „objevovat“. Sjezdil jsem v politice, byznysově i soukromě celý svět. Dnes preferuji být tam, kde jsou „moji lidi“. Rodina, děti, vnuci, přátelé. To se mi úplně nedaří, ale snad příští rok.
