Jano, prozradíte nám, co máte všechno v rámci své funkce výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh České republiky na starosti? Jaký je Váš všední den a co musíte řešit?
Já bych řekla, že jsem takový zprostředkovatel. Zprostředkovávám komunikaci mezi veřejností a investičními profesionály, mezi regulátory a regulovanými subjekty, i mezi členy navzájem. Nemám žádný běžný vzorový den, jsou dny, kdy za počítačem řeším převážně data, IT systém nebo různé statistiky, jsou dny, kdy se potkávám s lidmi, a jsou dny, kdy dělám analýzy, návrhy zákonů, rešerše zahraniční praxe a do toho si odběhnu i na vystoupení na konferenci. Například na Colors of Finance, kde se po velmi povedeném minulém ročníku opět těším.
Jak a kam Češi investují? A jak jsme na tom v porovnání se zeměmi na západ u nás? Změnilo se nějak chování Čechů v tomto ohledu?
Češi investují v rostoucí míře. Zatímco před pěti lety měli zainvestováno kolem 12% svého finančního majetku, koncem minulého roku to už bylo přes 18% jejich celkových finančních aktiv. Nicméně, máme pořád co dohánět, v investičně vyspělých zemích mají obyvatelé zainvestováno přes 30% svých celkových finančních aktiv. Myslím si, že inflace, která je v současné výši již velmi zřetelná, bude stále více lidí posouvat směrem k investování.
Měli by se drobní investoři obracet na investiční poradce a svoje plány konzultovat? Jak si vůbec vybrat správného poradce a ověřit jeho kvality?
Nezkušený investor by se měl vždy poradit s jedním nebo více poradci. Je dobré udělat si přehled, jaké má možnosti nejenom ohledně produktů, ale i ohledně poradců. Ale beztak je nejdůležitější začít. Některé věci se prostě musí zažít, aby se s nimi člověk sžil. Začít se dvěma nebo třemi menšími investicemi je dobré na to, aby člověk viděl, jak investování funguje. Pro drobné a nezkušené investory je obzvlášť praktické pravidelné investování – lze investovat už od stokorun měsíčně, a investice jsou rozložené nejenom mezi různá aktiva, ale také v čase. Takže člověk pak nemá tendence snažit se časovat trh a reagovat na každý jeho výkyv, ať už směrem nahoru, nebo dolů. Poradce by si měl člověk vybírat optimálně na základě posouzení jeho dosavadní práce. Nejlepší poradce je ten, který opravdu poslouchá, co mu klient chce říct, a reaguje na klientovy požadavky.
Věnujete se také podpoře žen v businessu. Roste počet žen, které se věnují investicím? Jaké jsou rozdíly mezi investičním chováním mužů a žen?
Statistik ohledně investic žen není mnoho, ale ty, co jsou dostupné ukazují, že ženy investují v rostoucí míře, a jsou na jednu stranu konzervativnější, na druhou stranu trpělivější. Což se hodí obzvláště v turbulentnějších dobách. Otázka žen investorek je klíčová obzvláště v situaci, kdy naše země patří k premiantům Evropy, co se týče malého procenta lidí, kteří jsou ohroženi ve stáří chudobou, zatímco když se podíváme na muže a ženy odděleně, tak ženy jsou u nás chudobou ve stáří ohroženy nejvíce z celé Evropy. Toto je obrovský problém, který se se zhoršující finanční situací bude ještě více prohlubovat. Proto je důležité, aby ženy převzaly iniciativu ohledně svého zajištění ve stáří. S tímto souvisí i větší zapojení žen do finančního sektoru. Dosud byl obzvláště sektor investic vnímán jako mužský sektor, a doufám, že se nám s kolegyněmi postupně toto vnímání daří měnit.
Zlepšuje se celkově finanční gramotnost Čechů? Dokážete říct, kde máme největší mezery ve vzdělání, nebo jakých chyb se při investování nejčastěji dopouštíme?
Ačkoliv různé průzkumy ukazují, že finanční gramotnost spíše stagnuje, my na datech vidíme, že roste nejenom počet investorů, ale především počet pravidelných a dlouhodobých investorů. A to mi přijde z pohledu investic jako klíčový pozitivní jev. V investicích je hlavní chybou plést si investování, tedy dlouhodobou, disciplinovanou a trpělivou správu svých aktiv, se spekulacemi, neboli sázkami na rychlý a vysoký výdělek. Obzvláště poslední dobou je také velkou chybou spoléhat se na rady lidí, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci pro rady ohledně investování. Sociální sítě a influenceři by neměly být hlavním zdrojem informací o financích. Stejně jako si podle návodu influencera netrhám sama zub, neměla bych podle jeho rad ani spravovat své finance. Ono to může párkrát vyjít, ale také to hrozí velkými problémy.
Jak postupovat, abychom se zajistili na důchod a měli důstojné stáří? Jakou částku a kam by měl člověk měsíčně investovat? Je dobré tuto částku s postupem let a rostoucí inflací i adekvátně navyšovat?
Není žádná univerzální částka, kterou by si měl člověk odkládat pro zajištění na stáří. Jsou různá doporučení, že by to mělo být 20% aktuálních příjmů, ale pravdou je, že zajištění na stáří je komplexnější problém. Je dobré se na to proto dívat z té druhé strany – kolik budu potřebovat peněz, kolik mi je nyní, a dopočítat se potřebné měsíční částky přilepšení k (nepříliš vysokému státnímu) důchodu. Je proto rozdíl mezi lidmi, kteří mají vlastní domek a soběstačnou domácnost, a budou potřebovat maximálně nějakých pár tisíc měsíčně, a lidmi, kteří budou mít měsíčně velké výdaje, ať už ty nezbytné, jako zajištění bydlení, léků a jídla, nebo ty, které by rádi, třeba delší pobyty u moře. Je však jedna věc, která platí bez výjimek, a to je lepší začít dřív. Toto umožní člověku dynamičtěji investovat a tak nejenom prostředky spořit, ale hlavně je i zhodnocovat. Smysluplná dlouhodobá správa úspor se bez investování neobejde.
Prozradíte nám, kam Vy sama pravidelně investujete a jak máte rozložené portfolio?
Já mám portfolio postavené na pravidelných investicích do fondů, a k tomu mám i další aktiva jako akcie, penzijní fond, státní dluhopisy a nemovitost. Jsem v podstatě velmi konzervativní investor, a zaměřuji se na dlouhodobé investice.
Jak nejraději trávíte svůj volný čas a nejlépe si odpočinete od práce?
Já ze všeho nejraději trávím čas s dvouletou dcerou Alex, ať už spolu jdeme na kafe (v jejím případě na babyccino), nebo cestujeme, nebo si jenom tak spolu hrajeme doma. Ale protože i při ní hodně přemýšlím (a zároveň na ni dávám pozor), tak zas až takový odpočinek to není. Nejvíc si proto odpočinu při jízdě na koni, kdy naopak je potřeba hlavu vypnout. A to je obzvláště pro člověka, který pořád řeší velké množství komplexních problémů opravdu potřeba.
